Co je keramika?

Chemickým prvkem nejhojněji zastoupeným v zemské kůře je křemík, jehož oxid se v čisté formě jako křemen, ale zejména v podobě svých sloučenin - silikátů - na složení povrchové vrstvy naší planety podílí téměř 60%. Příznivých mechanických vlastností přírodních silikátových materiálů, zejména pevnosti, tvrdosti a tepelné odolnosti, ale i jejich estetického vzhledu si povšiml již pravěký člověk. Začal jich cílevědomě využívat nejprve v surovém stavu pro výrobu nástrojů a pomůcek a později na základě náhodných objevů vytvořil technologické postupy příprav nových "syntetických" silikátových hmot za použití tepelného zpracování. Nejprve zvládl výpalem jílových hmot výrobu keramiky, značně později tavení a tvarování skla a nejnověji pak výrobu dalších silikátových materiálů, jako maltovin, kompozitů apod.

Z mnoha archeologických nálezů je zřejmé, že keramické výrobky provázejí člověka od doby počátečního rozvoje jeho tvůrčích schopností. V některých obdobích jsou často jediným dokumentem jeho činnosti. Keramické materiály, které původně byly připravovány výhradně z přírodních surovin, jsou vlastně prvním syntetickým materiálem se specifickými vlastnostmi a vynikající stabilitou těchto vlastností. Dnešní keramika se od těch původních značně liší nejenom surovinovou skladbou a úrovní technologického zpracování, ale i výslednými vlastnostmi. Co však zůstává v platnosti, je základní definice keramického materiálu a technologické schéma jeho přípravy.

Keramika je definována jako materiál anorganický, nekovový, ve vodě prakticky nerozpustný a nejméně ze 30% krystalický. Výrobky z těchto materiálů zpravidla vznikají tak, že se při běžné teplotě ze surovinové směsi vytvarují tělesa, která po vysušení a výpalu při teplotách zpravidla nad 800ºC získají své typické materiálové vlastnosti. Ve zvláštních případech se tvarování provádí také při zvýšených teplotách eventuálně z taveniny s následující řízenou krystalizací.

Vlastnosti keramického materiálu jsou obecně složitou funkcí jeho surovinového i chemického složení a procesů při jednotlivých technologických operacích.

Z historie

První formy keramických předmětů vznikly dávno před počátkem našeho letopočtu, kdy vedle předmětů dřevěných a kamenných se staly pomůckami a nástroji člověka. Primitivní nádoby, ručně tvarované z přírodní zeminy měly tvar košíku nebo misky. Nejdříve byly pouze vysušené a teprve později se vypalovaly. Teplota výpalu byla v rozmezí 700 - 930ºC. Jejich střep má červenou nebo hnědou barvu. Je možné je považovat za nádoby zhotovené z prvního umělého materiálu na světě - keramiky.

Výroba keramiky v českých zemích

V českých zemích byly prvními obory výroby keramiky hrnčířství a později kamnářství a výroba pálených cihel. Doklady o tom nacházíme v archeologických památkách různého stáří na mnoha místech.

V 19. století, když nastal obecně intenzivní rozvoj průmyslových výrob, se vytvořily podmínky i pro vznik průmyslu keramického, který se soustředil především do oblastí s bohatými ložisky vhodných surovin. V tomto směru nabízela u nás nejpříznivější možnosti oblast západních Čech s vydatnými výskyty kvalitních kaolínů a jílů. Proto právě zde vznikly keramické výrobní podniky, které produkovaly výrobky vysoké jakosti a získaly tak důvěru odběratelů a staly se základem dlouhodobých tradic. Ty se pak přenesly i na další výrobní závody keramického průmyslu v ostatních částech státu. Na začátku platilo, že každý výrobce se snažil vyrábět co nejširší sortiment. Důvodem byla na jedné straně převážně ruční výroba a minimální specializace technologického zařízení, Na straně druhé to byla málo rozvinutá doprava, která se cenou podílela do značné míry na ceně výrobku.

S postupným rozvojem znalostí o surovinách a jejich úpravě, rozvojem technologie výroby a přechodem na větší objemy výroby byla nutná specializace. Výrobci opouštěli některé výroby, jiní ji naopak vyhledávali a tak došlo na specializaci a zvyšování objemu výroby v jednom závodě, případně na jedné výrobní lince.

Proč používat výrobky z keramiky?

Keramické výrobky provázejí lidstvo po tisíciletí. Postupně byly vyvinuty stovky různých technologií. Spektrum druhů keramických výrobků je nevyčíslitelné.

Možnosti keramiky jako všestranně použitelného materiálu nejsou zdaleka vyčerpány.